Informace pro rodiče
Rodičovské desatero
Patříte k rodičům, kterí mají pocit, že výchově svého potomka rozumí a musí být u všeho důležitého, včetně hokejového růstu dítěte? Pokud ano, uvědomte si, že nejlepší, co pro něj můžete udělat, je řídit se následujícím desaterem, které sestavila rada hokejových trenérů.
Článek z deníku sport ze dne 9. září 2010
|
Pitný režim hráčů ledního hokeje
Proč testovat ztráty a doplňování tekutin u hráčů ledního hokeje? Pokud hráč ztratí 2 % tělesné váhy (BM) jeho výkonost klesá. 80 kg – 2 % = 1,6 kg (1,6 litrů).
Doplňování tekutin je důležitá součást výživy a regenerace sportovce… Potíme se proto, abychom se zbavili tepla, a aby se teplota našeho těla příliš nezvýšila. Vyšší teplota = rychlejší únava.
Faktory ovlivňující kolik tekutin hráč ztratí během tréninku/utkání: Teplota prostředí (stadionu), intenzita zatížení během tréninku/utkání, trénovanost hráče, nestálost lidského organismu, jakou vrstvu výstroje/oblečení má hráč na sobě, jak je hráč (de)hydrovaný před tréninkem/utkáním.
Výsledky výzkumu (z rozboru moči) u hráčů Team Canada U20: 55 % hráčů – mírně dehydrovaných už před začátkem tréninku 30 % hráčů – pokročilé stadium dehydratace před tréninkem 20 % hráčů – velká ztráta tekutin při tréninku (více než 2 litry za hodinu) 0,75 kg byla průměrná ztráta hmotnosti při tréninku 2,9 kg byla průměrná ztráta brankařů, přestože pili nejvíce (1,8 litrů) = −1,1 kg 34 % - u tolika procent hráčů hrozilo velké riziko poklesu výkonnosti
Doporučení pro praxi: Pít během dne (vodu, ovocné šťávy, čaje atd.) – barva moči musí být čirá nebo mírně zabarvená. Jedna hodina před tréninkem nebo utkáním = 600 až 700 ml tekutin. Během zátěže = 100 až 200 ml každých 10 až 15 minut. V utkáních = pít mezi střídáními. Během tréninku = pít v přestávkách mezi cvičeními. Po tréninku/utkání doplnit tekutiny obohacené o sacharidy pro rychlejší obnovení glykogenu.
Při závažnější dehydrataci vzniklé během fyzické zátěže dochází i při správném doplnění tekutin k rovnováze tekutin ve vnitřním prostředí až za 4–24 hodin.
Jídelníček hokejisty
Lední hokej je spolu s fotbalem, házenou a volejbalem řazen do skupiny sportovních her. Jedná se o hru s intervalovým zatížením, vyžadující výdrž a sílu, pohyb hráčů je acyklický, stále proměnlivý. Čím jsou zápasy intenzivnější, tím větší by měla být dodávka sacharidů k doplnění glykogenových zásob. Závodní sezona ledního hokeje trvá obyčejně od září do dubna. Pak následuje krátká tréninková přestávka a dva až tři měsíce předsezonní přípravy.
V období tréninkové přestávky může u některých hráčů dojít k nárůstu množství tělesného tuku, jehož příčinou je většinou redukce pohybové aktivity, ale už ne redukce energetického příjmu.
Vedle dobře rozvinutých aerobních a anaerobních energetických mechanismů jsou na hráče dále kladeny poměrně vysoké požadavky týkající se velkého množství aktivní tělesné hmoty a velké svalové síly. Během hry dochází ke značnému poklesu svalového glykogenu (38–88 %). Využití sacharidů je při tomto typu zatížení dominující a vyčerpání svalového glykogenu je v těsném vztahu s poklesem výkonnosti. Je tedy nutné zmíněným požadavkům přizpůsobit dietní režim hráčů, a to nejen v tréninkovém období, ale i v turnajových zápasech, kdy je značně omezen čas regenerace.
Každý jedinec má svá metabolická a výživová specifika s mimořádnou schopností adaptace na aktuální potřeby. Množství přijímané a vydávané energie je tedy čistě individuální záležitostí, tudíž není možné navrhnout přesné dávky jednotlivých složek stravy, resp. jednotlivých porcí v jídelníčku.
Je možné pouze doporučit složení stravy z hlediska zastoupení sacharidů, tuků a bílkovin. Velikost jednotlivých porcí se přizpůsobuje dosavadním stravovacím zvyklostem a dále pak cíli, kterého chceme pomocí stravy dosáhnout (např. redukce tělesné hmotnosti, nárůst svalové hmoty atd.). Pro redukci tělesné hmotnosti se doporučují menší dávky jídla v kratších časových úsecích, vyvarovat se hladovění a pozor na konzumaci jednoduchých cukrů (např. sladkosti).
Na podporu nárůstu svalové hmoty se doporučuje zejména k večeři konzumovat bílkoviny a přílohy nahradit zeleninou, popř. ke druhé večeři proteinový nápoj. Nicméně je třeba zdůraznit, že kromě zmiňovaných stravovacích zvyklostí a cílů existují i další individuální faktory, které ovlivňují stav a potřebu výživy (např. aktuální tělesná hmotnost, složení těla z hlediska zastoupení tukuprosté hmoty a množství tělesného tuku, dědičnost, úroveň metabolismu atd.).
Složení stravy
Sezonní období
60–65 % sacharidy
25–30 % tuky
10–12 % bílkoviny
preference polysacharidové stravy na snídani, oběd, svačiny (v kombinaci s bílkovinami)
bílkoviny na večeři a druhou večeři (sacharido-proteinový nápoj)
Mimosezonní období
55–60 % sacharidy
25 % tuky
12–15 % bílkoviny
přílohy možno nahradit zeleninou
redukce energetického příjmu jako prevence nárůstu množství tělesného tuku